Historie výzkumu oboru obráběcích strojů se začala psát před více než 100 lety na ČVUT v Praze.
V září roku 1920 zřídilo Ministerstvo školství ČSR svazek sedmi vysokých škol pod názvem České vysoké učení technické v Praze. Výukou technických disciplín byla pověřena Vysoká škola strojního a elektrotechnického inženýrství (dále VŠSEI). Organizačně byla rozdělena na 27 ústavů a 4 zkušebny.
Obor obráběcích strojů byl tedy na ČVUT rozvíjen až do uzavření vysokých škol během 2. světové války. Po jejím skončení v roce 1945 byly vysoké školy opět otevřeny a na VŠSEI ČVUT byla obnovena výuka strojírenské technologie a obráběcích strojů.
Od obnovení činnosti vysokých škol v roce 1945 až do roku 1960 byl obor obráběcích strojů rozvíjen prof. Ing. Josefem Píčem, DrSc. na Ústavu strojírenské technologie Fakulty strojní, který v té době vedl prof. Ing. Zdeněk Přikryl.
Období po roce 1960, kdy vznikla Katedra obráběcích strojů a přesné mechaniky, je třeba rozdělit na dvě části: na roky 1960–1990 a roky 1990–2024. V každém z těchto období byly totiž na vysokých školách i v průmyslu zcela odlišné podmínky pro jejich činnost, což ovlivňovalo možnosti vzájemné spolupráce výzkumu a průmyslu.
V letech 1960–1990 byly průmysl i vysoké školy centrálně řízeny a většina průmyslových odvětví měla své vlastní výzkumné ústavy, které zajišťovaly ve spolupráci se státními podniky jejich technický rozvoj. Pro přímou spolupráci vysokých škol s průmyslem zde nebyl velký prostor.
Obor obráběcích strojů byl v těchto letech rozvíjen na katedrách s názvy měnícími se podle toho, jak se vyvíjela organizační struktura fakulty a podle síly postavení jednotlivých profesorů či docentů, aspirujících na vedení dané katedry.
V tomto období se vysoké školy, a tedy i FS ČVUT v Praze, věnovaly především výuce nových inženýrů a vědeckých pracovníků (CSc.) a akademickému výzkumu, který zajišťoval odborný růst akademického sboru školy. Spolupráce s průmyslem tedy neprobíhala v příliš velkém rozsahu. Tu v našem oboru zajišťoval zejména Výzkumný ústav obráběcích strojů a obrábění v Praze (VÚOSO). Jeho průmyslovým partnerem byl koncern Továrny strojírenské techniky (TST), ve kterém byly soustředěny všechny české a slovenské podniky zabývající se výrobou obráběcích a tvářecích strojů, a rovněž výrobci nářadí a nástrojů.
Pro rozvoj československého průmyslu obráběcích strojů a pro všeobecné strojírenství vychovávala oborová katedra FS ČVUT v Praze v šedesátých letech minulého století 20 až 30 absolventů ročně. Tento počet postupně vzrůstal, takže v osmdesátých letech odcházelo z oboru do praxe ročně až 120 inženýrů.
Další vzdělávání inženýrů v průmyslu, a tím v konečném důsledku i jeho rozvoj, nabízely postgraduální kurzy (PGS). První tří semestrový postgraduální kurz s názvem Stavba a využití číslicově řízených obráběcích strojů se rozběhl v roce 1971 a kromě akademiků v něm přednášeli i odborníci z VÚOSO. Kolem roku 1974 byl název kurzu upraven na Stavba a využití číslicově řízených výrobních strojů a pružných výrobních systémů (PVS). Do roku1989 bylo uspořádáno celkem 14 běhů těchto kurzů a prošlo jimi asi 300 inženýrů z praxe. K tomu byla vydána a několikrát aktualizována obsáhlá stejnojmenná dvoudílná skripta. Brzy se ukázalo, že tyto kurzy měly pro československé strojírenství velký význam. V té době totiž probíhal rychlý rozvoj číslicově řízených zejména obráběcích strojů, jak ve stavbě (například přechod od elektrohydraulických k elektrickým pohonům posuvů), tak v jejich využití. Podobné postgraduální kurzy v menším rozsahu proběhly také na téma „Hydraulické mechanismy“. V 60. a 70. letech pracovníci katedry FS ČVUT v Praze přednášeli a pomáhali zavádět nové předměty i na některých mimopražských strojních fakultách (v Liberci, v Plzni, v Brně).
V oblasti výzkumné probíhal v období let 1960–1989 především akademický výzkum sloužící zejména k dosahování vědeckých hodností (CSc. a DrSc.) a vědecko-pedagogických hodností (doc. a prof.). Výsledky tohoto akademického výzkumu jsou zpracovány v obhájených kandidátských, doktorských a habilitačních pracích a byly také publikovány v odborných a vědeckých časopisech. Převážně šlo o práce teoretické z oblasti výpočtů komponentů a dílčích soustav a také z oblasti chování obráběcích strojů. Některé výsledky těchto prací byly využity i v průmyslu.
Přímá spolupráce katedry s průmyslem nebyla příliš velká. Jako příklad konkrétní spolupráce je možno uvést téma „Tlumiče chvění smykadla karuselu“ pro TOS Hulín, nebo „Stroj na obrábění vrtulových listů“ pro Výzkumný a zkušební letecký ústav (VZLÚ). Jeden zmíněný stroj byl realizován přímo pro potřeby výzkumu VZLÚ, druhý si katedra ve spolupráci s výrobními podniky postavila po roce 1989 sama pro své výzkumné účely. V 80. letech započal, a dodnes úspěšně pokračuje, výzkum obrábění složitých tvarových ploch (např. turbínových lopatek), na tehdy vůbec prvním pětiosém obráběcím centru existujícím v zemích RVHP (podnik ZPS Gottwaldov – dnes ZPS Zlín, a. s.).
Od roku 1968 se na katedře v rámci automatizace výrobních strojů řešila i problematika stavby robotů.
Výsledkem tohoto snažení byl na katedře vyvinutý a postavený prototyp svařovacího robota PR20S, který na Mezinárodním strojírenském veletrhu v Brně v roce 1984 obdržel Zlatou medaili. Následně byl jeden exemplář vyroben pro účely svařování dílů podvozků tramvají v ČKD Tatra Smíchov v Praze, kde pracoval až do přemístění výroby tramvají do Zličína.
Z větších projektů v oboru hydrauliky je možno zmínit dlouholetou spolupráci katedry s SONP (Spojené ocelárny) Poldi Kladno při rekonstrukci tažné stolice linky na kontinuální lití oceli.
Pokud jde o publikační činnost, v tomto období byla v souvislosti zejména s akademickým výzkumem napsána a otištěna řada vědeckých článků a příspěvků na konferencích. Vydáno bylo mnoho učebních textů (skript), později převzatých i jinými fakultami. Nejvýznamnějšími však byly publikace knižní.
Knihy Technický průvodce Obráběcí stroje i Konstrukční řešení číslicově řízených obráběcích strojů obdržely cenu České matice technické.
Významnou aktivitou katedry v roce 1984 bylo uspořádání 1. Mezinárodní konference MATAR Praha 1984 (MATAR – Machine Tools, Automation and Robotics). Tyto konference pak byly pořádány každé čtyři roky, nejprve ve spolupráci s odbornou skupinou České vědecko-technické společnosti (ČSVTS) a od roku 1994 také se Společností pro obráběcí stroje. Těchto konferencí bylo uspořádáno celkem 8 (poslední v roce 2012). V roce 2014 pak byla nahrazena spolupořadatelstvím mezinárodní konference HSM PRAGUE 2014 (HSM – High Speed Machining) sponzorované CIRP (mezinárodní akademie strojního inženýrství).
Další část historie bude zveřejněna v průběhu dubna 2025.